Po příletu a spánku jsme se hned první den vydali na průzkum okolí. Udělali jsme si výlet, asi sedmdesátikilometrový okruh od Antigonish směrem na sever podél pobřeží k Cape George (zvídavý čtenář si najde na google maps :-)) a potom po druhém pobřeží a kousek zkrz vnitrozemí zpět do Antigonish (celý okruh měl při troše zjednodušení tvar trojúhelníku.
Venku krásně svítilo slunce, což je ale docela zrádné, protože byla stále docela zima a spolu s nepříjemným větrem nás to vrátili zpět v čase asi tak o měsíc a půl.
Ono celkově počasí i vegetace v NS vypadá trochu jako u Baltského moře nebo jako ve skandinávských zemích - přestože jsme jenom lehce nad 45° severní šířky. Jehličnaté stromy tu nejsou buhvíjak vysoké a dost často jsme mohli vidět pár pahýlů.
Sotva jsme opustili Antigonish, překvapilo mě, že sice nebylo po cestě žádné město, ale pořád zhruba v půlkilometrových odstupech byly nějaké baráčky. Občas byla cedule nějaké municipální jednotky, to znamenalo, že hustota zástavby byla asi jeden barák na dvěstě metrů, kostel, hřbitov o počtu dvaceti hrobů v průměru (pravděpodobně všichni obyvatelé obce od počátku osidlování v devatenctém století) a kulturák (comunity centre). Po cestě jsme udělali dvě zastávky na hiking trail, něco jako pěší stezka v nádhernými výhledy (i když Mariánky se v tomhle ohledu nemají za co stydět). Druhá zastávka byla kousek od rybářské vesničky Arisaig, což je nejstarší přístav v okolí. V současné době tam funguje 23 lodí a zabývají se především lovem lobsterů v květnu a červnu. Co dělají po zbytek roku, netuším. O tom, že byla vesnice opravdu stará, svědší hřbitov, který měl pro tentokrát hrobů kolem stovky. Tamní kostel svaté Markéty ze Skotska stojí už téměř dvěstě let a jedná se o druhou nejstarší farnost v oblasti kolem Antigonish.
Celá provincie Nova Scotia už jenom podle názvu odkazuje na Skotsko. S Greizou jsme se dohadovali, proč se provincie jmenuje tak jak se jmenuje a není to New Scotland (obzvlášť když český název je Nové Skotsko a německy Neuschottland). Podle mých informací byli původní skotští osadníci ve vyhnanství a zvolili latinský, nikoliv anglický název pro tuto kanadskou provincii. Také vlajka je barevně naruby - jedná se o modrý kříž ve tvaru x na bílém podkladu. Některé skotské tradice a svátky se ale zde slaví dodnes.
Po návratu z výletu jsem si asi na půl hodiny půjčil kolo a snažil se prozkoumat okolí. Ve městečku jako takovém toho moc k vidění není. Přeci jenom je tady velkej univerzitní kampus a pár místních obyvatel. Musím si zvyknout, že to bude něco trochu jiného než Vancouver, protože mám pořád tendence srovnávat. Místo sushibaru na každém rohu budeme více jezdit na výlety a vařit si sami. Dobrá zpráva je, že tady jsou relativně levné mořské produkty, takže hlady trpět nebudu. Monča si dala za předsevzetí, že mě tady zhubne a hned na večeři jsme ve třech lidech měli jenom dvě kuřecí prsa, což se mi opticky zdálo docela málo po náročném denním programu, ale nakonec jsem se i z tohoto najedl. Večer jsme jeli do místního obchoďáku nakoupit potraviny a hned večer zpacifikujeme lososa nebo scallops.
Během dneška nebo zítřka se sem pokusím hodit nějaké fotky, snažili jsme se jich pár nastřílet.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment