Trip to Canada

Tak jsem se s vami rozhodl podelit o sve zazitky z dovolene v Kanade. Budete se muset obejit bez hacku a carek, protoze muj komp mi tady nefunguje (respektive bude fungovat jeste asi tak tricet minut, nez dojde baterka a nemuzu si ji dobit kvuli jinym zasuvkam), tak musim vzit zavdek kompu svych hostitelu :-)

Nemam cas (uprimne ani chut a naladu) psat vsem kamosum osobne maily, obcas nekoho chytim na ICQ - pokud budu ja UZ vzhuru a vy JESTE nebudete chlastat :-), takze mam zatim predsevzeti vest si denicek a taky sem hazet fotky z moji cesty. Timto dekuju Kunymu za hosting, kam si budu hazet fotecky. Vzhledem k tomu, ze jsem se ho neptal a jenom tak ucinil, tak mi dovolte hodit sem adresu na jeho casak pro ty, co ho neznaji: http://www.escape-mag.com/.

Letadlem jsem letel uplne poprve. Kdyz nepocitam vyhlidkovej let nekdy ve treti tride nad Sklarema. A rovnou takovahle porce. A, co bylo jeste horsi, mamka letela poprve taky. Navic na ni cestovni horecka dolehla asi tyden pred cestou, takze mela presne naplanovany program na minutu aniz by vedela, co ji vlastne ceka :-) No odlet v 7.55 z Prahy na London Heathrow, leteli jsme Airbusem A 320. No moje prvni zkusenost s letadlem me docela zklamala. Dve rady po trech a ja byl uprostred, mamka v ulicce. Nastesti to trvalo jenom dve a pul hodinky, takze nez jsem se stihl zoritentovat, tak jsme uz byli na Heathrow.

Tam jsme cekali asi ctyri hodiny a jako nejvetsi socka jsem tam z nudy sel ochutnavat vsechny mozny spiritusy, abych si za 79 penny nakonec koupil nejakej boruvkovej dzus (predevsim jsem potreboval vyzkouset platnost svoji karty v cizine). Ctyri hodiny cekani na prestup a pak hura smer Vancouver. Zklamani z Airbusu vystridalo nadseni z Boeingu 747. Asi tak hodinu po startu, kdy se let uklidnil, jsem se zacal drobet nudit. Zkousel jsem spat (preci jenom pet hodin spanku v Praze neni nic moc a devitihodinovej casovej posun vyzadoval mensi pripravu), to se mi vsak prilis nepodarilo. Pustil jsem si tedy film, jenze to se mi zase chtelo spat. Zlom v mem cestovani prinesli kolegove z predchozi rady, kteri si prinesli pivo. Samozrejmne jsem se rozhodl je napodobit a cesta hned byla zajimavejsi (no mohl jsem jeste zminit docela epesni obed).

Nejvic nadsenej jsem byl z Gronska. Tajemna zeme, o ktere jsem nevedel, co si mam myslet, se v necele polovine letu zacala primo pod nami. Videl jsem pobrezi a bylo to opravdu nadherne, tak jsem si vzal fotak a zacal fotit. Nejsem zadnej Sibik, takze fotky asi podle toho budou vypadat, coz me trochu mrzi, ale snad se mi z toho podari aspon trochu zachytit krasu prirody. Zato sever kanady uz nebyl tak zajimavej, hlavne to bylo akorat more a hlina. Potom se ke vsemu zacalo kazit pocasi.

Zbytek cesty byl celkem nezajimavej s vyjimkou toho, ze jsem porad se na neco vyptaval letusek a letusaku, porad si chodil pro piti a seznamil se s nejakym spanelskym parem a trochu procvicil spanelstinu. Pristani taky probehlo naprosto v pohode, akorat jsem byl dosti unavenej a to byly teprve 3 odpoledne (ale pulnoc naseho casu :-) Celni kontrola byla celkem v poho, ale celnik byl strasne dulezitej. No asi kanadska vlada nechce, aby se jim do zeme sjizdela hromada zevlu. Ale neni nad evropskou svobodomyslnost (i kdyz vzpominka na hrozne dulezityho celnika na prechodu Selb-As po jednom navratu z hrani v Hofu - kolegove z kapelky vzpomenou - taky nic moc). No aspon ze kufry jsme nasli rychle.

Po prijezdu do hostitelske rodiny se konala divci party, kam jsem samozrejme nemel pristup. No tak mi dali aspon pivo (coz po privitani a pozdravu byla prvni vec, co hostitele udelali.. no od te doby, co Terka s kamoskou byly v Ervope, musim mit povest hrozneho alkoholika :-) No ale v zadnem pripade nemuzu hned vylozit karty na stul, nejprve se musim trochu adaptovat a rozkoukat, coz me ceka dneska. Na pareni mam jeste casu dost.

V tuto chvili mamka konverzuje s hostitelskou rodinou (pro ty, kdo neznaji ucel nasi cesty do Kanady - mamky spoluzacka emigrovala v osmdesatym a jeji dcera - Tereza - se v sobotu 25. srpna vdava), zatimco ja pisu tento prispevek a pokousim se zpracovat fotky. Nehodlam ale celou dobu zevlit u kompu a za chvili nam zacne program, takze o prvnim dni se podelim az zitra. Doufam, ze mi predsevzeti vest si denik vydzri :-)