Pripravy na svatbu, Sushi a smireni se s alkoholismem

Po delsi dobe o sobe opet davam vedet, elan mam porad (aby nekdo nerekl :-), ale tri dny jsem se nedostal rozumne k netu. V utery jsme si dali s Janou a Terezou lehci projizkdu po meste, coz znamenalo nejakych 35 km. Prestoze je Vancouver temer barak na baraku, je tu stale dost parku a kousek od UBC je i les se skvelyma cyklostezkama. Mel jsem pujceny trekovy kolo a asi po dvou kilometrech lesnima stezkama se mi podarilo srolovat blatnik predniho kola.

Dojeli jsme na plaz a pres most do downtownu, ze si zajdeme koupit nejaky pivko a neco k jidlu a vyvalime se na plaz. Zasli jsme teda do sushi baru pro nejakej lehci obed. Stalo nas to kolem dvaceti dolaru (kanadskej dolar ma priblizne stejnou hodnotu jako americkej, tedy kolem dvaceti korun) a tri lidi jsme meli problem to snist. Sushi bary jsou tady na kazdem kroku a jsou tady na kanadske pomery velice levne. Neco jako asijske restaurace u nas stylu M13 - kure na kari s ryzi. Behem cesty za jidle jsme se dostali do lesbian&gay street - ulice, ktera je pratelska k lidem s mensinovou orientaci. Ocenil jsem, ze jsem mel sebou dve holky :-)

Behem cesty na plaz jsme zasli pro pivko - to se da koupit jenom ve specializovanych obchodech. A je taky dost drahy, i kdyz ne tolik jako v hospode. Tedka malinko odbocim - prvni dva tri dny jsem mel trochu komplex z toho, ze mi tady skoro kazdej nabizel pivko, asi jsem mel povest hroznyho alkoholika. Potom jsem zjistil, ze je to tady stejne bezne jako v CR, jenom s tim rozdilem, ze se tolik nechodi do hospod, zato se chlasta doma. No kazdopadne pivem na plazi jsme zakoncili projizdku po meste a v utery jsem si dal uz jenom s malou Janou mensi projizdku na inlinech. Meli jsme sice v planu skocit jeste na jedno (je hrozne happy, ze uz ji bylo 19 a "muze" - v Kanade pod devatenact opravdu nenalejou, nikoliv jakou u nas). jenze behem nasi cesty pres 10 street a 20 avenue jsme nenasli ani jednu knajpu.

Ve stredu rano jsme jel s Mitchem do prace. Slibil jsem mu, ze mu pomuzu a taky jsem byl trochu zvedavej, co vlastne dela. Vedel jsem akorat, ze stavi ploty. Po ranni svacince - kafe a donut - a nakupu cementu v mistnich stavebninach jsme se vydali na prvni pracoviste. Meli jsme za ukol vykopat a zabetonovat ctyri sloupy, kde se za par dni bude davat pletivo. Pustil jsem se do prace s vervou, protoze jsem nechtel vypadat jako clovek kterej neumi vzit do ruky lopatu, nicmene dostat se bez zbijecky, pouze s tyci, pres asfalt, je docela makacka. Pote jsme dostali hlaseni, ze u jednech zakazniku je rozbitej plot, at to prijedeme zkontrolovat a eventuelne opravit. Jednalo se o firmu, ktera ma na starosti zasitovani kancelari nebo neco takovyho, a na dvore maji civky s kabely. Optickymi, nikoliv medenymi. Presto se nejaci dobrodruzi pokouseli dostat pres plot. Problemy se zlodeji barevnych kovu ma ocividne i Kanada

Kolem pul dvanacte Mitchovi zavolali z firmy, ktera pujcuje stany, ze uz jsou pripraveni a muzou zacit stavet. Tedy o den driv, nez ocekavano. Jeste jsme za ten den naskoku byli radi, ale k tomu se jeste dostanu. Dali jsme si tedy padla, zasli na sushi na obed a vydali se na pole, kde se bude zitra konat party. Firma, co stavi stany, byla docela profesionalni. Stan mel 60 stop na delku a 40 na sirku, podarilo se jim to vylozit a postavit za tri hodiny. Daleko vetsi problem byl z polozenim podlahy. Skladala se z plastikovych casti, ktere se skladaji do sebe. Jim to nepasovalo, zkouseli to tri hodiny a nakonec jsme si to museli udelat sami. Ve trech lidech nam to trvalo asi pet hodin, ale nakonec se podarilo.

Vratil jsem se domu asi v jedenact a druhy den jsme s Mitchem pokracovali na poli. Celkem nic, o cem se da detailneji rozepsat. Vetsinu prace jsme delali jenom my dva a jeden Mitchovo kamos, na jehoz pozemku se cela slava bude konat. Dneska, tedy v patek, se do priprav zapojily i zensky. Vetsinu dne se akorat pripravovaly stoly (obe pohlavi), pokladali ubrusy (zensky) a pripravoval se bar (chlapi :-)). Diky mensimu naskoku jsme si mohli dovolit ten luxus a odjet ve ctyri (nicmene svatebcane i par dalsich lidi tam zustava pres noc). Bohuzel se nam podarilo chytnout zacpu, takze mam jen trochu casu, abych zpracoval fotky. Mama jeste zehli veci na svatbu, zatimco ja pisu tenhle prispevek. Dneska musim jit brzo spat, potrebuju mit zitra plno sil na party, protoze budu reprezentovat ceskou pivni skolu a nemuzu vytuhnout po peti kouskach. Ono Kanadany neni radno podcenovat, nejsou to zas az takovi abstinenti, jak jsem si ze zacatku myslel.